Autor: radek

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

srdečně vás zveme na 12. setkání historické obce ČR, které se tentokrát bude konat v Ústí nad Labem ve dnech 20.-22. 9. 2022. Ve spolupráci se Sdružením historiků ČR se na jeho zabezpečení a organizaci bude podílet Katedra historie a Katedra archivnictví a pomocných věd historických Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Do univerzitního kampusu jsou zváni nejen historičky a historikové z akademických i dalších odborných pracovišť, ale i kolegyně a kolegové z příbuzných oborů či vyučující dějepisu.

Rádi bychom navázali na všechna předchozí setkání, která mají již dlouhou tradici. Chtěli bychom zároveň reagovat na to, jak jsou v poslední době nejen historické, ale všechny humanitní obory v rámci systému hodnocení a financování vědy marginalizovány. Proto jsme pro plenární zasedání sjezdu zvolili témata, kterými bychom chtěli podtrhnout nezastupitelnou roli historie a historického bádání v kontextu humanitních věd a jejich význam pro společnost:

• význam humanitního vzdělávání v dějinách,
• tři desetiletí historického bádání v ČR,
• historie ve veřejném prostoru. Neutralita, instrumentalizace, aplikace.

Ústecké setkání bude vycházet z osvědčených kongresových konceptů a nabídne též v respektu k pluralitnímu charakteru historického bádání možnost volných panelů, jejichž témata vzejdou z historické obce. Vedle tradičního vyhlášení Ceny Josefa Pekaře se dále můžete těšit na doktorandskou posterovou sekci, přednášky i speciální sekci zahraničních hostů, workshopy pro učitele dějepisu a bohatý doprovodný program. Jeho cílem bude nejen ukázat hostům mnohdy skryté krásy města Ústí nad Labem, ale také ho představit jako výjimečnou, nikoli vyloučenou lokalitu. Součástí doprovodného programu bude možnost prohlídky expozice Naši Němci.

Věříme, že ač se v době příprav sjezdu stále potýkáme s celosvětovou pandemií, v příštím roce se setkání uskuteční svobodně, bez omezení a mimořádných opatření.

Těšíme se na Vás v Ústí nad Labem!

Více informací k dispozici zde.

Vaše případné dotazy rádi zodpovíme na emailu: historieusti2022@ujep.cz

Vážené dámy a pánové, vážení kolegové,

zveme Vás na 41. mezinárodní konferenci Archivu hl. města Prahy pořádanou ve spolupráci s dalšími partnerskými institucemi.

Letošní konference s názvem „Fenomén primátor. Osobnosti v čele měst v 19. a 20. století“ se bude konat ve dnech 4. a 5. října 2022 v Praze (Rezidence primátora hl. města Prahy).

Primátorská funkce navazovala na historickou tradici i v moderních dějinách městské správy. Představitelé města byli v různých obdobích vybaveni rozdílnou pravomocí. Řada z nich překročila rámec pouhé formální reprezentace města a stala se aktivními tvůrci městské politiky. Dokázali prosadit vize či konkrétní politické programy a iniciovat rozšiřování měst, jejich bytovou výstavbu, budování moderní infrastruktury, realizovat velkorysou sociální politiku či podpořit kulturní rozvoj měst. Byli schopni reprezentovat města i za hranicemi země a otevřít městskou politiku zahraničním kontaktům a zkušenostem.

Na naší konferenci bychom se chtěli zaměřit zejména na ty osobnosti v čele velkoměst v 19. a 20. století, které podstatně ovlivnily jejich vývoj a v jejich historii zanechaly výraznou, byť mnohdy kontroverzní stopu. Opomenuty by neměly zůstat ani osoby v pozadí městské politiky, které ať už z titulu konkrétní funkce ve správě měst či pouze v neformálním postavení ovlivňovaly směřování městské politiky a osobnosti primátorů často zastínily.

Klademe si otázku, jakou roli hrála stranická politika při výkonu primátorské funkce, jak ji ovlivňovala politika státu, která po většinu sledovaného období směřovala zejména k využití ekonomického i politického potenciálu měst. Jaký vliv měly na výkon primátorské funkce sítě osobních, profesních i politických vazeb, které si vytvořili? Jak a zda vůbec se v jednání politiků v čele měst reflektovaly politické programy stran, které zastupovali? Otázek nabízejících se k řešení je celá řada. Zajímá nás přednostně Praha, ale i další velká, většinou bývalá statutární města v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Srovnání bychom chtěli získat i z evropských metropolí, v prvé řadě z velkoměst v prostoru střední Evropy.

VÍCE INFORMACÍ K DISPOZICI ZDE