Přednášky předních historiků ČR

Pro letní semestr 2017/2018 jsou pro studenty opět plánovány přednášky s urbánní tématikou našich předních historiků.

Přednáškový cyklus pro Knihovnu města Hradce Králové

Ve spolupráci s Knihovnou města Hradec Králové bude v roce 2018 uskutečněn cyklus přednášek o dějinách Hradce Králové, které navážou na velký zájem veřejnosti o realizovaný cyklus v první polovině roku 2017.

Toulky minulostí Hradce Králové

 1/ Pravěké a raně středověké osídlení v oblasti dnešního Hradce Králové 11. 1. 2018

Mgr. Radek Bláha

 Na území dnešního města jsou doklady o působení člověka již ve starší době kamenné. V pozdní době kamenné a zejména v mladší době bronzové vzniká na hradeckém návrší mohutně opevněné hradiště. Pod ním se rozkládalo rozsáhlé seskupení osad a pohřebišť. Z hradiště i jeho okolí pocházejí četné doklady výrobní i obchodní činnosti včetně dálkových kontaktů. Tematicky laděná přednáška, doplněná o celou řadu ukázek archeologických nálezů, se zaměří na vývoj osídlení až do závěru 12. století.

 2/ Počátky hradeckých městských dějin 15. 2. 2018

prof. PhDr. František Musil, CSc.

Přednáška našeho předního medievisty nás zavede do období vrcholného středověku a představí hlavní vývojové linie hradeckých městských dějin od jejich počátků až do roku 1418. Autor tak naváže na svou přednášku z roku 2017, která zaznamenala mezi veřejností velký ohlas.

 3/ Ke vzniku královských věnných měst 8. 3. 2018

prof. PhDr. František Musil, CSc.

Královská věnná města, která se začínají institucionálně formovat na počátku 14. století, představují zvláštní fenomén českých dějin: z jejich odváděných berní byly finančně zajišťovány české královny a jejich dvůr. Zvláštní pozici zaujímal ve východočeském regionu Hradec Králové, který se stal několikrát v době předhusitské rezidenčním městem královny-vdovy. Nejen této éře hradeckých dějin bude věnována přednáška, která nahlédne na problematiku věnných měst v širších souvislostech.

 4/ Hradec v době husitské revoluce a v polipanském bezvládí 22.3.2018

Doc. PhDr. Martin Šandera, Ph.D.

Husitská revoluce představuje jednu z  nejslavnějších, ale také i nejdramatičtějších kapitol v dějinách Hradce Králové. Město poznalo sílu vojska 1. křížové výpravy, odhodlání orebského bratrstva, prokázalo odvahu svých obyvatel i pevnost hradeb. Zažilo útok domácích katolíků a stalo se i jablkem krvavého sváru mezi jednotlivými husitskými frakcemi. S úspěchem bojovalo o to, aby nebylo pouhým nástrojem v rukou druhých a díky ohnivému kazateli s duší obratného politika, knězi Ambrožovi, si udrželo do značné míry autonomní postavení. Jako poslední královské město odmítlo uznat císaře Zikmunda za českého panovníka a vzdorovalo ještě tři roky po bitvě u Lipan. Na kterých bojištích hradečtí vojáci krváceli, odkud se vraceli pokryti vavříny vítězů, kdo v městu viděl spojence, kdo protivníka? Jak město uchránilo Jana Žižku před nájemným vrahem a proč byl nejslavnější husitský vojevůdce po své smrti pochován právě v Hradci?  Proč zde na dlouhých deset let našel útočiště husitský arcibiskup Jan Rokycana a řídil odsud církevní správu celých východních Čech?  Právě na tyto otázky odpoví přednáška doc. Šandery.

 5/ Bohaté město, bohatí měšťané? 19. 4. 2018

Doc. PhDr. Věra Němečková, Ph.D.

Rekonstrukce toku peněz a finančních transakcí by si v souladu s obecným povědomím o bohatém a kulturně vyspělém středověkém Hradci Králové zasloužila podrobnou analýzu dostupných písemných i hmotných pramenů. Přednáška v tomto duchu shrnuje dosavadní poznatky a hypotézy o zrodu a původu možného bohatství města i některých jeho obyvatel. Prostřednictvím historických pramenů se pokouší odpovědět na tuto základní otázku i na otázky související s tokem peněz ve městě a okolí během pěti staletí.

6/ Život v renesančním Hradci Králové 17. 5. 2018

PhDr. Jana Vojtíšková, Ph.D.

Hradec Králové náležel až do roku 1620 mezi naše nejvýznamnější města a dosahoval nadregionálního věhlasu. Jeho prosperita se odrážela na velikosti i na výstavnosti městské zástavby. Vlivem převratných událostí se však z těchto období dochoval jen její zlomek: období renesance připomínají významněji pouze budova bývalého purkrabství Hradeckého kraje a Bílá věž. Jak ovšem město a jeho okolí vypadalo před vypuknutím třicetileté války? Jak se žilo v předbělohorském Hradci? Jaké úrovně dosahovala tehdejší hradecká měšťanská kultura? I na tyto otázky by měla přinést odpověď tematicky laděná přednáška, která vychází z dlouhodobého výzkumu dané problematiky.

7/ Středověký Hradec Králové ve světle archeologických nálezů 24.5.2018

Mgr. Radek Bláha

Archeologické nálezy jsou významným zdrojem poznatků o vzniku a vývoji města i každodenním životě jeho obyvatel. Díky systematickému výzkumu města, který má již padesátiletou tradici, můžeme rekonstruovat podobu nejstarší zástavby, vzhled ulic i veřejných prostranství ve 13. – 15. století. Dobře známe i vybavení měšťanské domácnosti. Kromě samotného města přináší archeologie též údaje k hradeckým předměstím a venkovskému zázemí města.

 8/ Život v Hradci Králové 17. a 18. století 21. 6. 2018

PhDr. Jana Vojtíšková, Ph.D.

Zatímco v době předbělohorské Hradec stále patřil mezi nejvýznamnější česká města, třicetiletá válka udělala tlustou čáru za jeho dosavadním vývojem. Velká destrukce městské zástavby a výrazný pokles obyvatelstva se již v roce 1644 promítly na poklesu jeho významu: zatímco ještě před polovinou 16. století mu ve sněmovním pořádku náležela čestná pozice za Prahou a Kutnou Horou, válečné události ho posunuly až na 16. místo. Jakým způsobem poté probíhal obrodný proces? Podařilo se Hradci získat si ztracené pozice? Jaký pozemkový majetek město vlastnilo? Kam až sahala hranice městského obvodu? Které významné hradecké rodiny tehdy zasahovaly do řízení města? Prostřednictvím odpovědí nejen na tyto otázky nahlédneme do fungování jednoho z královských věnných měst.

 9/ Obnova katolické duchovní správy v Hradci Králové 6. 9. 2018

Mgr. Petr Polehla, Ph.D.

Období po skončení třicetileté války umožnilo dlouho proklamovanou, leč jen velmi obtížně naplňovanou obnovu katolických církevních poměrů v českých zemích. Efektivnější církevní správu měla zajistit zejména nová biskupství a obnově katolické víry měly také napomáhat nové řeholní řády. V Hradci Králové jsou tedy nejdůležitějšími událostmi náboženských dějin 2. poloviny 17. století založení biskupství, obnova činnosti minoritů a počátky působené jezuitů.

10/ Církevní a náboženské poměry v Hradci Králové v době tereziánských a josefinských reforem 20. 9. 2018

Mgr. Petr Polehla, Ph.D.

Nástup vlády Marie Terezie znamenal pro Hradec Králové a jeho náboženský život poměrně složité období. Válečná nebezpečí a útrapy se dotkly i církevních institucí, jejich budov i vlastního fungování. Druhá polovina císařovniny vlády a následně vláda jejího syna Josefa II. pak znamenaly pro hradecké církevní poměry a náboženský život zásadní změny zapříčiněné zejména budováním vojenské pevnosti a reformami zaváděnými císařským dvorem. Přednáška se zaměří na proměny náboženského života ve městě na sklonku baroka a počátku josefinismu. Řeč bude též o roli a osudech jezuitů, minoritů a náboženských bratrstev.

 11/ Bastionová pevnost Hradec Králové 11. 10. 2018

Ing. Jiří Slavík

Ztráta většiny Slezska a Kladska ve 2. třetině 18. století znamenala, že na horním Labi musí vyrůst nová pevnost, a proto byl v 60. letech vybrán Hradec Králové. Výstavba pevnosti znamenala nejen zánik tradičních předměstí, ale i vznik jejich vzdálených náhrad. Měšťané se museli naučit žít nejen podle občanských a církevních předpisů, ale i podle vojenských nařízení. Usídlením trvalé vojenské posádky pak pro obyvatele města vznikly nové příležitosti k obživě či přivýdělku. Po polovině 19. století již pevnost přestala plnit svoji strategickou a taktickou úlohu a po dvojím zaváhání museli Hradečtí o její zrušení a odstranění dlouho bojovat. Ojedinělou příležitost k plánovitému rozvoji města plně využili pod vedením nejvýznamnějších českých urbanistů a architektů.

12/ Královéhradecké měšťanské domy

Ing. Jiří Slavík 17. 10. 2018

Tradičně se uvádí, že Hradec je cihelné město, přesto nás ikonografické prameny i nálezy v terénu přesvědčují, že obyvatelé města žili v dřevěných i kamenných domech. O jejich podobě, vybavení a proměnách v jednotlivých staletích je možné zjišťovat mnoho často velice detailních informací, jiné nám bohužel zůstávají zatím nedostupné. O domech v období před husitskou revolucí tak máme jen základní informace a pohled se začíná zaostřovat až v období po polovině 15. století. Ani z období renesance se nedochovalo vše a barokní a klasicistní úpravy či přestavby od 2. poloviny 19. století kromě vzniku nových kvalitních objektů způsobily zánik či zastření starších stavebních struktur, odhalovaných dnes při stavebních a zemních pracích, ne vždy řádně zdokumentovaných.

 

13/ Hradec Králové, křižovatka cest v 1. polovině 20. století. 8. 11. 2018

doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D.

Nemáte vůdčí list pro provoz silostrojů? Nevadí, přijďte si pro něj na přednášku o silniční a jiné dopravě (nejen) v Hradci Králové v 1. polovině 20. století. Jak rychle se jezdilo, kolik vlastně bylo v té době aut, kdy a proč se začalo jezdit vpravo, kdo se staral o silnice, jak v Hradci sloužila dopravní policie a jiné zajímavosti ze světa silniční dopravy v meziválečném Československu a Hradci Králové. Povíme si něco i o dobové nehodovosti a její prevenci. Okrajově bude zmíněna i role železnice a letecké dopravy pro Hradec Králové.

 14/ Jménem zákona! Policie a četnictvo v Hradci Králové v 1. polovině 20. století. 29. 11. 2018

doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D.

Že v minulosti existoval podstatný rozdíl mezi četnictvem, státní a obecní policií, dnes již mnoho lidí neví. Jak to bylo v Hradci Králové? Co má Hradec Králové společného s televizním seriálem Četnické humoresky? Jaké byly vztahy mezi hradeckou obecní policií a četnictvem? Kdo byli významní četníci a policisté sloužící v Hradci Králové a kde vůbec bydleli? Jak se v Hradci Králové potlačovaly dělnické demonstrace 30. let a stíhali interbrigadisté? Jak po Hradci houkaly četnické automobilní sirény a jak nad Hradcem létaly četnické stíhačky? To vše a mnoho jiného, okořeněno několika královéhradeckými kriminálními případy, nabídne odborná přednáška. Navrch bude přidán čerstvý objev o tom, kde (tentokrát již doopravdy) sídlila slavná hradecká četnická pátračka.

 15/ Kdo dá více republice: Hradec, nebo Pardubice? 13. 12. 2018

doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D.

Hradec Králové a Pardubice, dva odvěcí rivalové na východě Čech. Jak to s jejich soubojem v dějinách (a zejména v 19. a 20. století) vlastně bylo? O co se vlastně v minulosti tato dvě města přela? Ve které době byla pardubicko-hradecká rivalita nejvypjatější a proč? Co na to největší východočeské město Chrudim? A co Jičínští a Mladoboleslavští, fandili Hradci? Jak rivalitu prožíval František Ulrich? Změnil něco na poměru sil tzv. Velký Hradec Králové, vyhlášený v době Protektorátu nebo Východočeský kraj z let 1960–1990? Přednáška nabídne zcela nezaujatý pohled historika, který je doma stejně tak v Hradci jako v Pardubicích, na východočeský městský regionalismus v kontextu celostátního vývoje.