Zisk projektu NAKI III Historická lázeňská sídla

Členové Centra urbánní historie uspěli ve velké konkurenci projektové soutěže NAKI III, kterou vypsalo Ministerstvo kultury ČR, a budou od března 2023 řešiteli projektu Historická lázeňská sídla jako kulturní, urbanistický a krajinotvorný fenomén. Na končící projekt NAKI II Věnná města českých královen tak opět naváže projekt zabývající se urbánní problematikou. Výstupem budou vedle databáze s historickými lázeňskými sídly a tematické výstavy mj. i tři Historické atlasy měst ČR, a to pro města Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, tedy pro západočeský trojúhelník zařazený do seznamu UNESCO. Projekt bude realizován v konsorciu Muzea východních Čech (tým pod vedením doc. Mgr. Petra Grulicha, Ph.D.), Filozofické fakulty UHK (tým pod vedením doc. PhDr. Jany Vojtíškové, Ph.D.) a Historického ústavu AV ČR (tým pod vedením PhDr. Roberta Šimůnka, Ph.D., DSc.).

XII. pardubické bienále „Městské pevnosti, hradby, opevnění v časech válečných, poválečných a v kulturní imaginaci“

Srdečně vás zveme na XII. pardubické bienále s plným názvem "Městské pevnosti, hradby, opevnění v časech válečných, poválečných a v kulturní imaginaci", které se bude konat ve dnech 27. a 28. dubna 2023. 

Pevnosti, hradby a opevnění (byť sloužící jen dočasně) byly budovány k vojenským účelům, jako takové jsou zajímavé především pro historiky vojenství. Středověká městská opevnění byla současně významným distinktivním znakem královských měst, opevnění si stavěla i města poddanská. Na městská opevnění bezprostředně navázala rondelová a bastionová opevnění raného novověku a vývoj vyvrcholil zrodem barokních bastionových pevností. Vojenství na našem území samozřejmě dále pokračovalo dalšími formami fortifikací – např. pásmy lehkého a těžkého opevnění z 30. let 20. století. To však již nebyla opevnění městská, a proto nebudou předmětem naší pozornosti.

Život v pevnosti nebyl jen život vojenský – žilo zde civilní obyvatelstvo, které uzavíralo sňatky, vychovávalo děti, vydělávalo si na živobytí, a to často v součinnosti s erárem. A po práci se bavilo – opět často ve spolupráci s místní posádkou. Pevnost žila svůj každodenní život, který nacházel odraz ve vzpomínkách, literatuře i výtvarném umění. Lidí kolem a v pevnosti byla celá řada – stavitelé, stavebníci, měšťané, řemeslníci a živnostníci, úředníci, lékaři a učitelé, ba – byť poměrně vzácně – i archeologové.

Z hlediska vojenství ztrácely pevnosti a opevnění postupně svůj obranný význam – co s nimi? Jak naložit s opevněním, které patřilo eráru, jak s pozemky, které se uvolnily? Tento proces probíhal v době, kdy se představy o podobě měst a nároky na jejich funkčnost měnily. Jak tedy vypadal život pevností poté, kdy ztratily svůj původní význam? A v kolika případech docházelo k zneužití pevnosti, jako se stalo v případě Terezína?

Vážená paní kolegyně, vážený pane kolego,

velmi nás potěší, pokud se našeho v pořadí už XII. bienále, které tentokrát probíhá ve spolupráci s Muzeem východních Čech v Hradci Králové (právě v tomto městě jedna z barokních pevností vznikla, právě toto město si s ní dokázalo tvořivým způsobem poradit v době, kdy ztratila svůj vojenský význam), se svým příspěvkem účastníte.

Pokud se k naší radosti rozhodnete kladně, prosíme o zaslání názvu příspěvku a krátké anotace na jednu níže uvedenou adresu, do 31. 12. 2022.

Těšíme se na shledanou,

Milena Lenderová, Ústav historických Fakulty filosofické University Pardubice, Petr Grulich, ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové

V Pardubicích a Hradci Králové, 20. dubna 2022

milena.lenderova@upce.cz

Nová kniha Věnná města českých královen

Publikace Věnná města českých královen autorského kolektivu odborníku z Historického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty UHK pod vedením Evy Semotanové a Josefa Žemličky se zabývá mnoha problémy a otázkami, které úzce souvisejí se vznikem a vývojem fenoménu věnných měst.

Řeší tuto tematiku v samostatných, časově či tematicky pojatých kapitolách, které se vzájemně prolínají a doplňují; nabízejí varianty pohledů, směrujících posléze k syntetizující, synergické spojitosti jednotlivých námětů při zachování jejich pestrosti a rozmanitosti. Instituce královských věnných měst se začala utvářet počátkem 14. století, prošla složitým vývojem a svého vrcholu dosáhla v období středověku. Věnná města se stala nejen zdrojem příjmů královen, ale v případe středověkého Hradce Králové a Mělníku na čas sídlem několika z nich včetně jejich dvorů. S nástupem raného novověku došlo k uvolnění osobního vztahu královen (císařoven) se svými městy a věnná města poté plnila především roli ekonomickou. České národní obrození, které s sebou přineslo rozvoj národní a regionální identity, proslulost a význam věnných měst znovu připomnělo. Dnes přispívá živá vzpomínka na věnná města a jejich historickou roli k udržení regionálního historického povědomí a sbližuje moderní současnost s minulostí. Zároveň věnná města zůstávají aktuálním badatelským tématem.